侍 + 十夢 + 主

Japonsko-první návštěva

29. 11. 2018

Na přelomu měsíců dubna a května 2018 se mi splnil velký sen. A sice navštívit Japonsko-Zemi vycházejícího slunce.

A co tomu předcházelo? Zájem o tuto zemi, který se přenesl i na mé děti, vyvrcholil tím, že dcera se do Japonska provdala.

Pak následovalo dlouhé období příprav a vyřizování, úřadování, takový „zahraniční“ sňatek je poměrně dost náročná záležitost. Ale vše proběhlo jak má a my se mohli vydat na cestu do této vzdálené, ale mému srdci blízké země. Pln očekávání jaká bude Japonská realita jsem se s manželkou a dcerou vydal na „pouť“.

Cesta letadlem je sice dlouhá, cca 12 hodin letu, ale pohodlná. Ani cestou tam ani zpět jsem já osobně nezaznamenal problém s časovým posunem. Personál letecké společnosti (FINNAIR) profesionální a velice příjemný.

Tak a jdeme na přistání na letišti Narita v Tokiu.

První dojem? Spousta lidí z různých letů a zemí se nahrnula do odbavovací haly-jen místnost se tomu říct nedá. Při zkušenostech s úředníky u nás doma si řeknete „no tak tady snad budeme do večera“.

Ale pozor zde poprvé zjistíte, že Japonsko je jiné. Skvělá organizace, obrovské nasazení personálu letiště, imigračního i celního oddělení vrcholí tím že během několika desítek minut jste za poslední přepážkou s čerstvým razítkem ve svém pasu.

Tak Japonsko jsme tu a jsme rádi že jsme tu.

Nebudu detailně popisovat celý pobyt. To by bylo na „román“.

Shrnutí mých dojmů a pocitů.

Japonsko je nádherná země plná krásných kulturních památek, obydlená tolerantními a ohleduplnými lidmi. Na vysoké technické úrovni. Skvělá organizace naprosto všeho funguje i díky velké disciplinovanosti všech lidí. Samozřejmě bez patřičného pracovního nasazení by to nešlo. Vše je zde provedeno pro maximální pohodlí zákazníků, cestujících, návštěvníků, prostě všech. Vstřícnost personálu, všude, a slušnost „obyčejných“ lidí je prostě něco neskutečného.

Ale pozor i Japonci žijí, radují se, baví se, jsou veselí i smutní, užívají si spolu strávený čas…

Vzhledem k tomu, že jsme zde byli v období svátků, bylo všude poměrně dost lidí.

Ale i v největších návalech vše probíhalo v klidu.

Navštívili jsme Tokio, Hiroschimu, horu Takao-san, ostrov Mijajimu, hrob největšího šóguna Ieasu Tokugawy,Ósaku, Asakusu, Kjóto, chrámy, rozhledny, obchody, hotely. Vše bylo perfektní a všude se nám moc líbilo.

Cestovali jsme rychlovlaky, vlaky, autobusy, metrem, tramvají, pěšky...všude čisto, klimatizace je samozřejmostí, opět vstřícný a ochotný personál a opět slušní spolucestující.

Luxusní vybavenost (WC, stánky s potravinami, automaty na každém kroku-fungující,atd.)

Stravování v restauraci je zážitek sám o sobě. A jídlo bylo vždy úžasné. Porce jako hrom, ale kupodivu pocit „těžkého“ žaludku, spojený s leckterým jídlem u nás v ČR se nedostavil nikdy.

A jak jsme se domluvili? Nó vzhledem k tomu, že s námi byl většinou dcery manžel, tak jsme to opravdu měli jednodušší. Ale musím říci, že i s mou velice chatrnou angličtinou a pár Japonskými frázemi, které jsem se naučil, jsme si jinak vystačili. A samozřejmě s patřičnou úklonou.

Pokud nevíte jak říct „děkuji“ i to plně stačí k pochopení. A pokud jste schopni alespoň něco říct Japonsky, je to vždy bráno velice pozitivně.

Na veřejnosti jsou Japonci opravdu spíše tišší, uzavření do sebe a neodmyslitelně s mobilem v ruce a to bez rozdílu věku. Samozřejmě je dobré chovat se také tak . Místo mobilu jsem však se zájmem sledoval obrazovky s hlášeními o pořadí stanic a ostatní informace pro cestující, zobrazované i hlášené vždy v Japonštině i angličtině. Mimochodem skvělý trénink poslechu a porozumění oběma řečem.

Jinak nám toto chování jako něco nepřirozeného nepřišlo. Slušnost, ohleduplnost, umírněnost v projevech na veřejnosti, není nic až tak nenormálního. Byť v našich končinách to leckdy tak vypadá. Tolik k malému srovnání.

Závěr?

Jsem rád, že co jsem o Japonsku věděl z četby, informací načerpaných na internetu od ostatních cestovatelů (a rad za které mimochodem velice všem děkuji) , se potvrdilo.

Navštívil jsem místa spojená historicky se samuraji, krásné chrámy a hrady i nádhernou přírodu ale i současné Japonsko – města plná moderních domů ( i když městský ruch není zrovna to pravé ořechové pro mne). Jsem spokojen s dokonale splněným snem a přáním.

Každá země a národ určitě má i své problémy a nějaká ta negativa. My jsme se s nimi ale po dobu pobytu nepotkali.

A tak plni dojmů, se spoustou nafoceného materiálu a s dojetím způsobeným nejen tím ,že zde zanecháváme dceru, se vydáváme na zpáteční cestu.

No a zároveň se již těšíme na příští cestu do „Země vycházejícího slunce-Japonska“ ,

která je nám od teď ještě bližší než dřív.

Samurajtt 侍

Odkazy fotky:

http://samurajtt.rajce.idnes.cz/003_-_29.4.2018_-_Kabe_Hirosima_-_ranni_prochazka/

http://samurajtt.rajce.idnes.cz/004_-_29.4.2018_-_Mijajima-ostrov-chram/

http://samurajtt.rajce.idnes.cz/005_-_30.4.2018_-_Hirosima_-_park_miru/

http://samurajtt.rajce.idnes.cz/006_-_30.4.2018_-_Kjoto-cram_Kiomizu_tmple/

http://samurajtt.rajce.idnes.cz/008_-_30.4.2018_-_Osacky_hrad_-_Taiko-_Hidejosi_-_I.Tokugawa/

http://samurajtt.rajce.idnes.cz/009_-_1.5.2018_-_Hrad_Hiroschima/